Legislativní proces, kterým Česká republika implementovala Směrnici EU o whistleblowingu, trval téměř tři roky. Postupně vznikly tři návrhy zákonů, projednávaly ho dvě Poslanecké sněmovny. Rok a půl po termínu stanoveném Evropskou unií na 17.12. 2021, donucena vysokou pokutou v řádech desítek milionů korun, Česká republika konečně legislativní proces dokončila. Jako jedna z posledních zemí EU – za ní zůstaly už jenom Polsko a Estonsko.

Zákon o ochraně oznamovatelů schválený Poslaneckou sněmovnou sice podporu v Senátu nezískal, ale pan prezident nezaváhal a zákon 7. června podepsal. V tuto chvíli je již zřejmé, že zákon bude publikován ve Sbírce zákonů ČR do konce června a jeho účinnost nastane 1. srpna 2023.

DO KDY MUSÍTE MÍT VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM V PROVOZU?

Jste-li zaměstnavatelem s více než 250 zaměstnanci, pak již k 1. srpnu 2023. Český zákonodárce neschválil odklad účinností sankcí (jako učinilo např. sousední Slovensko), a proto teoreticky Ministerstvo spravedlnosti může hned od prvního dne účinnosti zákona kontrolovat plnění všech povinností dle nového zákona.

Zaměstnáváte-li více než 50, ale méně než 249 zaměstnanců, máte čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému nejpozději do 15. prosince 2023. I v tomto případě však doporučujeme se zavedením whistleblowingového řešení příliš neotálet – veřejný oznamovací kanál provozovaný Ministerstvem spravedlnosti je již v provozu a mohou jej využít všichni oznamovatelé, kteří nemají jinou (firemní) alternativu.

UŽ JSTE WHISTLEBLOWING ZAVEDLI?

I v tomto případě doporučujeme se ujistit a zkontrolovat, že vaše etická linka splňuje všechny požadavky nové legislativy. Kde bývají nejčastější omyly?

• Skupinové oznamovací systémy český zákon nepodporuje a sdílení vnitřního oznamovacího systému je umožněno pouze některým entitám za dodržení zákonných pravidel. Pokud tedy máte zavedený pouze skupinový oznamovací systém, bude nutné jej revidovat a přizpůsobit lokálním požadavkům.

• Novému zákonu musí své oznamovací systémy přizpůsobit i AML povinné entity, které již měly své oznamovací systémy zavedené podle dosavadních právních předpisů. Zákon o ochraně oznamovatelů sice AML povinné osoby mezi povinné osoby nezahrnuje, ale doprovodný změnový zákon, který byl přijat současně se zákonem o ochraně oznamovatelů, jim stanovuje povinnost přizpůsobit existující oznamovací systémy zákona o ochraně oznamovatelů při respektování specifik AML legislativy.

V ČEM SE ČESKÝ ZÁKON ODCHYLUJE OD POŽADAVKŮ EVROSPKÉ SMĚRNICE?

Podrobnosti o české právní úpravě jsme v detailu popisovali v našich předchozích publikacích. Zde nám dovolte již jen shrnout ty nejdůležitější odchylky českého zákona od Směrnice EU o whistleblowingu.

• Čeští oznamovatelé mohou oznamovat nejen podezření na porušení evropských předpisů ve vymezených oblastech, ale i podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, za nějž hrozí pachateli pokuta ve výši alespoň 100 tisíc Kč. 

• České vnitřní oznamovací systémy musí být řízené fyzickými osobami – ne odděleními. Zákonodárce zavádí funkci tzv. příslušné osoby, která pod sankcí 100 tisíc Kč odpovídá za příjem oznámení, za dodržování zákonných lhůt pro komunikaci s oznamovatelem, za ochranu identity oznamovatele ale i skutečností v oznámení obsažených, které by mohly zmařit účel vyšetřování, za provedení vyšetřování, vedení zákonné evidence a návrh preventivních nebo nápravných opatření.

• České povinné osoby musí zavést kanály, které umožní oznamovateli podat oznámení písemně, ústně a na žádost i osobně, zatímco podle směrnice stačilo zavést oznamování ústní nebo písemné.

• Ochrana náleží i oznamovateli, který sice podal anonymní oznámení, ale jeho identita vyjde najevo později.

KOMU HROZÍ SANKCE PŘI PORUŠENÍ NOVÉHO ZÁKONA ?

• Pokud povinná osoba nezavede vnitřní oznamovací systém, neurčí příslušnou osobu nebo umožní, aby oznamovatel nebo ostatní chráněné osoby byly vystaveni odvetnému opatření, může být potrestána pokutou až 1 milion Kč. 
• Sankce dosahující výše až 100 tisíc Kč zákonodárce přichystal i pro příslušné osoby, které budou v organizacích najmenovány do těchto rolí a poruší některou svoji povinnost (např. neochrání identitu oznamovatele nebo informace obsažené v oznámení).
• Potrestány však mohou být i další osoby (fyzické nebo právnické), které budou oznamovatelům bránit v podání oznámení nebo oznamovatele vystaví odvetným opatřením, a to pokutou až do výše 1 milionu Kč. Pokuta tak může být uložena např. členovi statutárního orgánu, nadřízenému či kolegovi oznamovatele, nebo zaměstnavateli oznamovatele, který podal oznámení u obchodního partnera zaměstnavatele.
• Osoba vystavená odvetnému opatření bude moci proti povinným subjektům vznést nárok na náhradu nemajetkové újmy, s tím, že v případném soudním sporu bude důkazní břemeno ležet na povinném subjektu.

Kompetence v oblasti kontroly dodržování předpisů v oblasti ochrany oznamovatelů si mezi sebe rozdělilo Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy pro ochranu oznamovatelů a inspektoráty práce.

WHISTLEBLOWINGOVÉ ŘEŠENÍ FAIWHISTLE

Společnost FairData Professionals a.s., sesterská společnost HAVEL & PARTNERS, pomáhá našim klientům implementovat komplexní whistleblowingové řešení FairWhistle. Naše služby sestavujeme vždy na míru potřebám klienta – umíme pomoci jednorázově s implementací nebo revizí vnitřního oznamovacího systému včetně nastavení oznamovacích kanálů, procesů a interní dokumentace nebo dlouhodobě v podobě kompletního outsourcingu oznamovacího systému, kdy pro naše klienty spravujeme oznamovací kanály a vykonáváme funkci příslušné osoby.

3 DŮVODY, PROČ ZVÁŽIT MOŽNOST OUTSOURCINGU

• Whistleblowingové řešení FairWhistle umožňuje profesionální výkon funkce příslušné osoby nezávisle na společnosti – vy a vaši zaměstnanci se tak můžete dále soustředit na vaší běžnou agendu. 
• Společnost efektivně řídí rizika – naši compliance právníci jsou zastupitelní a k dispozici 24/7, výkon jejich činnosti je pojištěný, nenesete odpovědnost za výkon funkce příslušné osoby.
• Outsourcing zvyšuje důvěryhodnost systému pro oznamovatele, který má jistotu, že oznámení prověřují nestranní, zkušení compliance právníci, u nichž nehrozí konflikt zájmů.

Autoři: Mgr. Kateřina Nešpůrková, LL.M, Mgr. Lívia Djukić